Informace: +420 571 643 229 | online podatelna | online dotaz

Prostřední Bečva získala ocenění v soutěži Architekt obci

Zástupci obce Prostřední Bečva a ateliéru Henkai architekti si v úterý 11. září odnesli druhé místo ze soutěže „Architekt obci“, kterou vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz města a obcí ČR a časopis Moderní obec. Cena je udělována za dlouhodobou spolupráci mezi architektem a samosprávou při plánování obce s důrazem na tvorbu veřejného prostoru.

Ocenění se vyhlašuje v rámci prestižní soutěže Architekt roku už třetím rokem. Porota ve složení Josef Pleskot, Adam Gebrian, Regina Loukotová, Marcela Steinbachová a Kateřina Šedá vybrala do finále tři obce:  Nové Sedlice ve spolupráci s Ing. arch. Břetislavem Světlíkem za rekonstrukci a zateplení mateřské školy (3. místo), Statutární město OSTRAVA - obvod Mariánské Hory a Hulváky s Ing. arch. Ivou Seitzovou za regeneraci sídliště Ostrava - FIFEJDY (1. místo) a konečně obec Prostřední Bečva a Ing. arch. Daniela Baroše, Ing. arch. Michala Nejezchleba a Ing. arch. Lucií Bartoňovou z ateliéru Henkai architekti za projekt střed obce – náves (2. místo).

Zdůvodnění poroty k projektu Prostřední Bečvy:

„Často se stává, že velké a komplexní úkoly začínají zdánlivým detailem. V Prostřední Bečvě to vypadá na podobný případ. Od výtvarného řešení jedné fasády, k celkové úvaze o roli a podobě veřejného prostoru obce. Z předložených materiálů je vidět, že spolupráce mezi obcí a architekty nabyla pevnějšího rázu a nese první, velmi kultivované výsledky.“ Adam Gebrian

Ocenění si v novém Centru architektury a městského plánování v Praze převzal starosta obce Radim Gálik za Prostřední Bečvu a Daniel Baroš za ateliér Henkai architekti. Oba jsme poprosili, aby nám zodpověděli několik otázek:

Ing. Radim Gálik – starosta obce Prostřední Bečva

Cena se uděluje za dlouhodobou spolupráci architekta s obcí. V čem spatřuješ výhody takovéto spolupráce z hlediska obce?
Největší přínos spatřuji v komplexnosti architektonického řešení. Zkušenost mám takovou, že se architekti vždy snaží řešit problém v mnohem širším měřítku, než by napadlo mě samotného. Vždy se hledá nejlepší směr, kterým by se projekty měly ubírat.

Nejvýznamnější realizací Ateliéru Henkai na Prostřední Bečvě je bezpochyby náves. Na jakých dalších akcích se zde podíleli?
Ve spolupráci s architekty jsme řešili např. interiér naší kavárny a knihovny. V nedávné době také vzhled úpravny vody a obou vodojemů. Přestože to jsou jednoúčelové technické stavby, stále jsou součástí veřejného prostoru a je potřeba se věnovat i jim. Příkladem může být budova vodojemu na Adámkách. Projektanti, kteří celý projekt zpracovávali, navrhli objektu mohutnou sedlovou střechu, která by jej opticky neúměrně zvětšila. Po konzultaci s architekty jsme zůstali u stejného tvaru, jaký byl navržen původními autory stavby, protože se jedná o nejúčelnější řešení a v tomto případě i značně levnější. Dalším projektem je rekonstrukce sběrného dvora. Člověk by si řekl obyčejný sběrný dvůr. V našem případě však bezprostředně sousedí s jízdárnou a letní zahrádkou, takže by neměl vypadat jako většina jiných sběrných dvorů. Osobně se však nejvíce těším na přístavbu pavilonu základní školy, s jejíž stavbou bychom měli začít v příštím roce. Myslím, že se jedná o velmi zdařilý projekt, který se bude dětem, pro něž je určen, velmi líbit.

Plánujete v blízké budoucnosti s Henkai nějaké další realizace?
Aktuálně spolu pracujeme na projektu návštěvnického zázemí na Pustevnách. Jedná se o výstavbu objektu, který bude plnit několik funkcí. Bude sloužit jako prostor pro čekárnu autobusové zastávky a návštěvníky využívající parkoviště a dále jeho součástí budou veřejné toalety, zázemí pro zaměstnance a malé informační centrum. Pevně věřím, že tuto budovu zafinancuje Zlínský kraj, protože první jednání již proběhla.

Ing. arch. Daniel Baroš – ateliér Henkai architekti

Cena se uděluje za dlouhodobou spolupráci obce a architekta. Co vám jako architektům tato spolupráce přináší?
Dle mého cena reflektuje jednak dlouhodobou spolupráci architekta s obcí, ale zároveň rozhodování poroty ovlivňuje především jedna vodící realizace. V našem případě to bylo nalezení a zvýraznění srdce obce, nová náves. Naším cílem bylo se jednou vrátit z působení v Praze zpět do rodného regionu. O to více nám užší spolupráce s obcí přináší radost. Těší nás vidět, že jde drobnými zásahy pomocí prostředků soudobé architektury přispívat k oživování a kultivaci prostředí a veřejného prostoru. Musím dodat, že hlavní zásluhu nese pan starosta. Vážíme si v tomto jeho otevřenosti.

 Vaše nejvýznamnější realizace na Prostřední Bečvě je návrh centra - návsi, která byla dokončena v roce 2015. Jak se na tento návrh díváš s odstupem?
Odstup je stále ještě dost malý. Čerstvě narozený organismus je ještě ve vývinu. Některé věci se musí usadit, zeleň povyrůst a dotvořit prostorovou kompozici. A mezitím je potřeba dále pracovat na dotváření života na návsi přidáváním dalších života budících funkcí. Velmi pozitivně vnímám přesun knihovny a zřízení nové kavárny na návsi. A jestli byla otázka tak trochu mířena na to, co bychom s odstupem na realizaci změnili? Odpovím. Jako u každé realizace nás niterné pochody architekta vždy vedou k tomu, že bychom nakonec něco rádi udělali jinak. Většinou to ale nejsou zásadní a podstatné věci. Nejinak je to i u realizace návsi.

Pro některé obyvatele je problematická použitá dlažba na návsi pro její nerovnost. Proč jste zvolili tento povrch?
Trochu nás překvapilo, že dlažbu někteří vnímají jako překážku. Města i vesnice po Česku a Evropě jsou velmi často v centrech dlážděny štípanou dlažbou obdobné a někdy i větší nerovnosti. Kamenná dlažba ve městech a na vesnici vždy utvářela osobitost daného místa. Je zvýrazněním jeho významu. Naproti tomu unifikované betonové dláždění vyloženě krade vesnicím jejich estetickou identitu. Výtvarná stránka dláždění může být velmi barvitá. Pracujeme s formátem kamene, spárořezem, směry dláždění, barevností a strukturou kamene. Kámen většinou odráží regionální přírodní hodnotu. Často byl používán místní materiál z nedalekých lomů. Valaši jsou blízce citově navázáni na svůj kraj a tradice. Často o tom alespoň hovoří. Dříve hojně používali staré kamenné štětované cesty. My máme v oblibě soudobou architekturu s kontextuálním regionalistickým přístupem. A proto jsme volili pro dláždění vhodný místní tvrdý beskydský pískovec. Kladení dlažby je zde oproti štětovanému povrchu rovnější. Nespornou funkci má zde dláždění především ve zvýšení bezpečnosti chodců. Přetnutím silnice a změnou povrchu dochází při průjezdu automobilů k automatickému zpomalení.

Zpracovala Alena Srovnalová

Fotogalerie